Vesnice Trnov leží na Houdkovickém potoku, po celé délce regulovaném. Celý katastr se dělí na tyto díly: Sedliska U Zádolí, Mněle, U Houdkovic, U baby, V Hložcích, U Mýt a Mýta.

Podle posledních údajů je v obci žije 256 obyvatel, z toho 129 mužů a 127 žen.

Jedním z činných spolků je sbor dobrovolných hasičů, zařazený do výjezdové jednotky JPO III. Pravidelně se účastní Východočeské hasičské ligy v požárním útoku a je i každoročním pořadatelem hasičských závodů. Tradicí se stal turnaj v malé kopané, který se těší velkému zájmu z širokého okolí.

K Trnovu neodmyslitelně patří i polní letiště. To je hojně využíváno k vyhlídkovým letům a také i zemědělským podnikem, firmou ZEAS Podorlicko a.s.

Po trpké zkušenosti z povodní v roce 1998 byla dokončena v roce 2003 ochranná hráz – POLDR, která již několikrát splnila očekávání místních občanů a dopřává tak lidem z Trnova klidnou mysl při deštivém počasí. Celá stavba se začlenila do přírody a nabízí příjemné prostředí k procházkám, odpočinkovému a soutěžnímu rybaření, které je určeno především dětem.

V obci proběhla rekonstrukce kapličky a následně bývalé školy. Funkčnost staveb tak byla zhodnocena a nové fasády dokreslily krásné prostředí návse, kterou hojně využívají děti.

Trnov je dle všeho obcí značného stáří. Její vznik nutno hledat na konci 14. nebo v začátcích 15. století. I její jméno spadá do dob jejího založení, kdy se malé obce v blízkosti lesů i jednotlivá stavení chránila před dravou zvěří hustými trnitými ploty.

Trnov se připomíná poprvé v roce 1388, kdy zde měl nějaký majetek blíže neznámý Ctiborko, který v tomto roce zemřel v Podbřezí. Větší část vsi již v této době byla příslušenstvím panství opočenského později k tomuto panství patřila celá ves. Na přelomu 16. a 17 století tu vznikl dvůr, který náležel různým šlechtickým rodinám. Prvním doloženým držitelem tohoto dvora byl v roce 1596 Adam Dohalský z Dohalic, v roce 1610 Jan Hilebrandt Licek, v letech 1628 - 1651 Karel Vilitkovský z Vilitkova.

V roce 1677 přikoupil tento dvůr k opočenskému panství Ludvík Colloredo (Šůla 1971 s. 176). Dvůr patřil k opočenskému velkostatku až do roku 1924, kdy byl v rámci první pozemkové reformy změněn ve zbytkový velkostatek, který získal Bohumil Souček. V roce 1948 v rámci revize 1. pozemkové reformy byl postaven pod národní správu a později znárodněn. Potom dvůr připadl místnímu JZD. V roce 1992 v rámci restituce byl vrácen dědicům Bohumila Součka.

Prvním rychtářem trnovským byl roce 1630 Jan Kumprecht, prvním starostou se stal v roce 1850 Václav Vlček.

V roce 1633 bylo v Trnově 29 rodin s 89 dětmi, roku 1815 - 41 čísel a roku 1835 - 44 čísla, roku 1850 pak 53 čísla a 348 obyvatelů.V roce 1895 čítalo se 426 obyvatelů v 61 domech. V roce 1936 měl Trnov 420 obyvatel bydlících v 89 domovních číslech. Po reorganizaci státní správy k 1. červenci 1960 se sloučili obce Trnov, Houdkovice, Zádolí a Záhornice v jeden správní celek a obec Trnov se stala sídlem místního národního výboru.

Školou býval Trnov přiškolen k Opočnu. Soukromě se vyučovalo po Trnově po staveních, později v chalupě Kovářově. Teprve dne 27. listopadu 1851 založili obce Trnov, Houdkovice a Zádolí řádnou školu. Trnovská obec věnovala k tomu účelu stavení č. 32. V roce 1875 se Houdkovice odtrhly a zřídili si školu vlastní. Když v roce 1874 škola vyhořela, postavili si trnovští uprostřed obce novou jednotřídní školu v roce 1877. V roce 1880 byla škola rozšířena na dvoutřídní a druhá třída byla zatím umístěna v místnosti najaté. Až r. 1893 bylo na školu přistavěno jedno patro nákladem 5 000 zl. Při reorganizaci školství v roce 1976 byla také škola v Trnově zrušena a děti dojíždějí do základní školy v Opočně.

Za zmínku stojí, že ze tří jmenovaných obcí navštěvovalo školu v r. 1838 - 124 školních dítek, r. 1850 - 112 dítek a v r. 1892 - 92 dítek. V posledním školním roce 1976 - 1977 chodilo do dvou tříd 22 dítek / čtyři ročníky /.

Zemědělci v Trnově hospodařili soukromě až do roku 1950, kdy 24. května založili své jednotné zemědělské družstvo, jako jedno z prvních družstev na býv. okrese Dobruška.

Vzniklá vodní plocha nádrže, je dána výstavbou nové hráze a výkopem nádrže pro trvalou zátopu.

Parametry nádrže	Hodnoty
Kóta hladiny maximálního nadržení	297,77 m n.m.
Objem při maximálním nadržení	274 083 m3
Plocha zatopení při max. hladině	138 494 m2
Kóta hladiny trvalého nadržení	293,00 m n.m.
Objem při trvalém nadržení	5525 m3
Plocha zatopení při trvalé hladině	5510 m2
Kóta dna výpustě	291,20 m n.m.
Kóta koruny hráze	298,30 m n.m.
Délka koruny hráze	325,0 m
Kóta bezpečného přelivu	297,17 m n.m.
Délka bezpečnostního přelivu	18,00 m