Oficiální stránky obce Trnov

Vyhlášky obce

Systém odběru odpadu	Daň z nemovitosti	Poplatek za odpad
Řád pohřebiště	Poplatek ze psů	Školský obvod ZŠ
Jednací řád zastupitelů	Požární řád obce

Řád pohřebiště

Obec Trnov jako provozovatel veřejného pohřebiště podle § 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. usnesením ze dne 25.11.2002 rozhodla vydat opatření, kterým v souladu s ustanovením § 19 citovaného zákona vydává.

Řád veřejného pohřebiště obce Trnov

1.	Rada obce Trnov ve smyslu § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů schválila tento Řád veřejného pohřebiště obce Trnov dne 24.2.2020 pod číslem usnesení 20.
2.	Řád veřejného pohřebiště obec Trnov vydává po předchozím souhlasu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 18.5.2020 vydaného pod č.j. : KUKHK – 16252/RG/2020.

Článek 1 - Úvodní ustanovení

a)	Provozování pohřebiště je nedílnou součástí veřejné infrastruktury a službou ve veřejném zájmu v samostatné působnosti obce.
b)	Provozovatelem a správcem veřejného pohřebiště je obec Trnov, IČ: 00275433, se sídlem: Trnov 32, 517 33 Trnov, zastoupená starostou obce.

Článek 2 - Působnost řádu pohřebiště

Vysvětlení zkratek pojmů:

a)	Řád – Řád veřejného pohřebiště.
b)	Provozovatel pohřebiště – vykonává provozování veřejného pohřebiště zejména ve smyslu § 16 odst. 1 zákona o pohřebnictví.
c)	Správce pohřebiště – vykonává provozování veřejného pohřebiště ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví.

Vymezení často používaných pojmů:

a)	Hrobka - nemovitá věc, která vznikla stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na její stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
b)	Hrobové zařízení - např. pomník, náhrobek, rám, krycí deska, stéla nebo jiná ozdoba hrobu, které mohou být bez znehodnocení od hrobového místa odděleny (zpravidla movitá věc).

Ustanovení tohoto Řádu se vztahují na veřejné pohřebiště v Trnově, k.ú. Trnov, (dále jen pohřebiště), na parcele číslo 125/1 a na parcele číslo 123, jehož součástí jsou:
a) místa pro ukládání lidských pozůstatků do hrobů
b) místa pro ukládání lidských pozůstatků do hrobek
c) místa pro ukládání zpopelněných lidských ostatků v urnách

Vnější hranice tohoto pohřebiště jsou vymezeny zdí.

Řád je závazný pro provozovatele – obec Trnov a dále pro subjekty, zajišťující pohřební služby, pro obstaravatele pohřebních a jiných úkonů, nájemce hrobových a urnových míst, objednatele a zhotovitele služeb, návštěvníky pohřebiště včetně osob, které zde s prokazatelným souhlasem správce pohřebiště nebo nájemce provádějí práce a pro ostatní veřejnost.

Pokud bude stejná věc popsána v několika dokumentech a v každém jinak, tak mají přednost v pořadí: samotná nájemní smlouva, Řád, zákon o pohřebnictví a občanský zákoník. Smlouva i řád nesmějí být v rozporu se zákonem nebo být proti zákonu – speciálnímu i obecnému. Zvláštní ustanovení mají vždy přednost před obecnými, a to i když jsou uvedena v jednom dokumentu. Pokud není v žádném dokumentu nějaká věc upravena, řídíme se pravidly uvedenými v právních předpisech.

Článek 3 - Rozsah poskytovaných služeb

Na pohřebišti obce Trnov jsou poskytovány zejména tyto základní služby:

a)	nájem hrobového místa - pro hroby, hrobky - pro uložení lidských ostatků v urnách
b)	správa a údržba pohřebiště včetně inženýrských sítí, zeleně, oplocení
c)	údržba páteřních komunikací a zpevněných ploch (v létě i v zimě)
d)	vedení předepsané evidence související s provozováním pohřebiště
e)	zajišťování sběru, třídění, odvozu a likvidace odpadů
f)	spravování a udržování objektů na pohřebišti
g)	vykonávání dozoru nad dodržováním tohoto řádu
h)	údržba a úprava obecních hrobů
i)	zveřejňování informací v místě na daném pohřebišti obvyklém pro potřeby veřejnosti

Činnosti spojené s provozováním pohřebiště, které si vyžadují zákonem předepsané oprávnění, jako jsou výkopové práce související s pohřbením, pohřbívání a ukládání zpopelněných lidských pozůstatků provozovatel zajišťuje prostřednictvím osob pohřební služby::

a)	Josef Ungrád, Pohřební ústav Dobruška
b)	Miroslav Šmíd, Pohřební ústav Rychnov nad Kněžnou
c)	pohřební služba dle výběru vypravitele pohřbu, se souhlasem provozovatele pohřebiště a za podmínek stanovených v čl. č. 10 Podmínky pro otevření hrobu nebo hrobky

Při nakládání s hrobovým zařízením jako s věcí opuštěnou bude provozovatel pohřebiště postupovat podle občanského zákoníku.

Všichni zemřelí nezávisle na místě úmrtí mohou být na tomto veřejném pohřebišti pohřbeni, ale pouze se souhlasem provozovatele pohřebiště. Den před přijetím lidských pozůstatků je potřeba předložit provozovateli kopii Listu o prohlídce zemřelého, kterou uloží minimálně po tlecí dobu v příloze hřbitovní knihy.

Článek 4 - Doba zpřístupnění pohřebiště, povinnosti návštěvníků, způsob a pravidla užívání zařízení

1.	Pohřebiště je místo veřejně přístupné, bez stanovené provozní doby a uzamykání.
2.	Provozovatel pohřebiště může z oprávněných důvodů přístup veřejnosti na pohřebiště nebo jeho část dočasně omezit nebo zakázat, např. v době provádění terénních úprav, manipulování s lidskými ostatky v rámci pohřebiště, exhumací, za sněhu, náledí apod., pokud nelze zajistit bezpečnost návštěvníků. Provozovatel zabezpečí v zimním období nezbytnou údržbu hlavních komunikací pohřebiště v zájmu zajištění bezpečnosti.
3.	Dětem do 10 let věku je dovolen vstup na pohřebiště pouze v doprovodu dospělých osob.
4.	Osobám pod vlivem návykových a psychotropních látek je vstup na pohřebiště zakázán, rovněž je zakázáno požívání alkoholických nápojů na pohřebišti.
5.	Motorová vozidla mohou na pohřebiště vjíždět a zdržovat se jen s prokazatelným souhlasem provozovatele.
6.	Na pohřebišti není dovolena jízda jinými vozidly s výjimkou vozíků invalidních občanů. Chodci mají vždy přednost před vozidly.
7.	Na pohřebišti je rovněž zakázáno pohybovat se na kolech, kolečkových bruslích, koloběžkách, skateboardech apod.
8.	Návštěvníci jsou povinni chovat se na pohřebišti důstojně a pietně s ohledem na toto místo, řídit se Řádem pohřebiště. Zejména není návštěvníkům pohřebišť dovoleno se zde chovat hlučně, používat audio a video přijímače, kouřit, požívat alkoholické nápoje a jiné omamné látky, odhazovat odpadky mimo odpadové nádoby, nechat volně pobíhat psy, kočky a jiná zvířata a používat prostory pohřebiště i jeho vybavení k jiným účelům, než k jakým jsou určeny.
9.	Z hygienických důvodů není dovoleno na pohřebišti pít vodu z vodovodních výpustí a studní. Rovněž není dovoleno tuto vodu odnášet v náhradních obalech mimo pohřebiště.
10.	Svítidla mohou návštěvníci a nájemci na pohřebišti rozsvěcovat jen pokud jsou vhodným způsobem zabezpečena proti vzniku požáru. Provozovatel může v odůvodněných případech používání svítidel na pohřebišti omezit nebo i zakázat.
11.	Ukládání nádob, nářadí, jiných předmětů, včetně dílů hrobového zařízení na zelené pásy a místa kolem hrobových míst není dovoleno. Nádoby na odpadky na pohřebišti slouží jen pro ukládání odpadu z pohřebiště – mimo odpadu stavebního a nebezpečného.
12.	Návštěvníkům je zakázáno provádět jakékoli zásahy do vzrostlé zeleně na pohřebišti.
13.	Na pohřebišti je povoleno provádět práce pouze v takovém rozsahu a způsobem, který stanoví tento Řád a provozovatel.
14.	Na pohřebišti je dovoleno umístění reklam pouze na vyhrazených místech po předchozím souhlasu provozovatele pohřebiště. Není dovoleno umístění reklam na stromech ani zařízeních pohřebiště ani hrobových místech a hrobových zařízeních.
15.	Na pohřebišti rovněž není dovoleno pořádat presentační akce soukromých subjektů zaměřené na výkon následné služby pro nájemce či prodej jimi nabízeného zboží. Všechny podnikatelské subjekty, které chtějí vykonávat jakékoli práce či služby pro nájemce, mají oznamovací povinnost k této činnosti vůči provozovateli pohřebiště.
16.	Všechny osoby, vykonávající činnosti, související se zajištěním řádného provozu pohřebiště, jsou povinny tak činit v souladu se zákonem o pohřebnictví a ostatními právními normami, upravujícími takovou činnost, dodržovat tento Řád a to vždy s vědomím provozovatele pohřebiště, nebo s jeho předchozím souhlasem, je-li ho dle tohoto řádu potřeba.

Článek 5 - Povinnosti a činnosti provozovatele pohřebiště

Provozovatel pohřebiště je povinen zejména:

a)	Všem osobám - zájemcům o nájem stanovit stejné podmínky pro sjednání nájmu dle typu hrobového místa.
b)	Zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností a jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku, je-li provozovateli známa.
c)	Vést evidenci související s provozováním pohřebiště v rozsahu dle § 21 zákona o pohřebnictví formou vázané knihy, nebo v elektronické podobě s roční frekvencí výtisku a jejich svázáním.
d)	Ukládat Listy o prohlídce zemřelého do spisovny popřípadě i doklady o zpopelnění dle archivačního a skartačního řádu obce.
e)	Vyřizovat stížnosti včetně reklamací souvisejících s provozem a správou pohřebiště.
f)	Současně je povinen udržovat aktuální plán pohřebiště s vedením evidence volných hrobových míst. Zájemcům o uzavření nájemní smlouvy je povinen na jejich žádost nechat nahlédnout do plánu pohřebiště a evidence volných míst.
g)	V případě zákazu pohřbívání bezodkladně písemně informovat nájemce hrobových míst, pokud je mu známa jejich adresa a současně informovat veřejnost o tomto zákazu v místě na daném pohřebišti obvyklém.
h)	V případě rušení pohřebiště provozovatel postupuje dle ustanovení § 24 zákona o pohřebnictví a je bezodkladně povinen ve směru k zúčastněným osobám a veřejnosti splnit veškerou informační povinnost.
i)	Připravit k pronájmu nová místa pro hroby, hrobky, urnová místa apod. tak, aby se minimalizoval negativní dopad na již existující hrobová místa. Pronajímat tato místa a provádět obnovu nájmu zájemcům za podmínek, stanovených zákonem o pohřebnictví a Řádem tak, aby vznikly ucelené řady, oddíly, či skupiny hrobových míst stejného charakteru a rozměrů.
j)	Zajišťovat údržbu veřejné zeleně na pohřebišti podle platných předpisů, provádět úklid cest, chodníků a běžnou údržbu společných zařízení
k)	Zajišťovat sběr, třídění a likvidaci všech odpadů z pohřebiště.
l)	Zabezpečovat pořádek a čistotu na pohřebišti včetně údržby veřejných travnatých ploch a opuštěných hrobových míst
m)	Umožnit oprávněným osobám manipulaci se zetlelými, nezetlelými i zpopelněnými lidskými ostatky v rámci pohřebiště nebo provedení exhumace za podmínek stanovených zákonem o pohřebnictví a tímto Řádem.
n)	Písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením. Není-li mu trvalý pobyt, nebo sídlo nájemce znám, uveřejní tuto informaci v místě na daném pohřebišti obvyklém, nejméně 60 dnů před skončením sjednané doby nájmu.

Článek 6 - Užívání hrobového místa

Žádný zájemce o nájem místa na pohřebišti nemá nárok na okupaci opuštěného hrobového místa, nebo na jiné, individuální umístění hrobu a hrobového zařízení v rámci hrobového místa.

Nájem hrobového místa vzniká na základě smlouvy o nájmu hrobového místa uzavřené mezi pronajímatelem – provozovatelem pohřebiště a mezi nájemcem (dále jen smlouva o nájmu). Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu a musí obsahovat určení druhu hrobového místa, jeho rozměry, výši nájemného.

Nájemce je povinen uvést všechny údaje pro potřebu uzavření nájemní smlouvy a oznámit jejich změny bez zbytečného odkladu provozovateli pohřebiště.

V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí být doba, na niž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí doba stanovená pro pohřebiště.

Nájem hrobových míst se sjednává zpravidla na dobu 10 let.

Platným uzavřením nájemní smlouvy k hrobovému místu na pohřebišti vzniká nájemci právo zřídit na místě hrob, hrobku, urnové místo, včetně vybudování náhrobku a hrobového zařízení (rám, krycí desky apod.) a vysázet květiny, to vše v souladu s obsahem nájemní smlouvy, tímto Řádem a pokyny provozovatele pohřebiště, s následnou možností uložit v tomto místě lidské pozůstatky a lidské ostatky.

Nájemní právo k hrobovému místu lze převést na třetí osobu pouze prostřednictvím provozovatele pohřebiště novou smlouvou. Současně s převodem nájemního práva je dosavadní nájemce a vlastník hrobky, náhrobku nebo hrobového zařízení povinen předložit provozovateli pohřebiště smlouvu o převodu uvedených věcí do vlastnictví jiné osoby, nezůstávají-li i nadále v jeho vlastnictví.

Uložení konstrukce pro ukládání vykopané zeminy při výkopu vedlejšího hrobu a nutné kamenické práce na přilehlém hrobovém místě, to vše v odůvodněných případech a na nezbytně nutnou dobu, není omezením práva nájemce ve smyslu § 25 zákona o pohřebnictví. Dojde-li k zásahu do hrobového místa, nebo zařízení a vznikne-li tímto škoda, je povinen hrobové místo uvést do původního stavu, nebo škodu nahradit ten, kdo škodu způsobil. To platí i v případě, že škůdce ke své činnosti přibral třetí osobu.

Nájemce je povinen vlastním nákladem zajišťovat údržbu a čistotu hrobového místa a hrobového zařízení popř. hrobky v rozsahu stanoveném smlouvou o nájmu a v následujícím rozsahu a způsobem:

a)	nejpozději do 3 měsíců od pohřbení do hrobu zajistit úpravu pohřbívací plochy hrobového místa,
b)	zajistit, aby plocha hrobového místa nezarůstala nevhodným porostem, který by narušoval svým vzhledem okolí, průběžně zajišťovat údržbu hrobového místa tak, aby travní porost nedosáhl květenství (vymetání trav), jakož i průběžně zajišťovat údržbu hrobového zařízení na vlastní náklady tak, aby jejich stav nebránil užívání hrobových míst ostatních nájemců a dalších osob,
c)	odstranit včas znehodnocené květinové a jiné dary, odpad z vyhořelých svíček a další předměty, které narušují estetický vzhled pohřebiště. Neodstraní-li tyto předměty nájemce hrobového místa, je provozovatel pohřebiště oprávněn tak učinit sám.

10.

Nájemce je povinen neprodleně zajistit opravu hrobového zařízení pokud je narušena jeho stabilita a ohrožuje tím zdraví, životy, nebo majetek dalších osob. Pokud tak nájemce neučiní po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě provozovatel, je provozovatel pohřebiště oprávněn zajistit bezpečnost na náklady a riziko nájemce hrobového místa.

11.

Je zakázáno odkládat díly hrobového zařízení na sousední hrobová místa, nebo je opírat o sousední hrobová zařízení.

12.

Při užívání hrobového místa je nájemci zakázáno manipulovat s lidskými ostatky. Se zpopelněnými lidskými ostatky může nájemce manipulovat a ukládat je na pohřebišti pouze s vědomím provozovatele.

13.

Nájemce je povinen strpět číselné označení hrobových míst provedené provozovatelem, tyto čísla nepřemísťovat, nepoškozovat a nepoužívat k jiným účelům. Nájemce je povinen strpět na hrobovém místě vhodně umístěný odkaz na uveřejněnou informaci ve vývěsce týkající se upozornění nájemce na skončení doby nájmu.

14.

Byl-li nájemce hrobového místa prokazatelně vyzván před ukončením nájmu k vyklizení hrobu od movitých i nemovitých věcí, v souladu s § 2225 občanského zákoníku při skončení nájmu předá nájemce hrobové místo vyklizené do 30 dnů od skončení nájmu. Při odevzdání hrobového zařízení nebo hrobky si nájemce vezme vše, kromě uložených lidských ostatků, ať zpopelněných nebo nezpopelněných, protože v souladu s § 493 občanského zákoníku lidské ostatky nejsou věcí.

15.

Po zániku nájmu se lidské ostatky nezpopelněné i zpopelněné ponechají na dosavadním místě. Při nájmu hrobového místa novým nájemcem budou tyto lidské ostatky v průběhu nového pohřbení uloženy pod úroveň dna hrobu. Není-li možné využít úroveň dna hrobu, uloží se lidské ostatky do společného hrobu téhož pohřebiště.

16.

Neodstraněné hrobky a hrobové příslušenství má režim věci opuštěné dle ust. § 1045, §1050 Občanského zákoníku.

17.

Některá hrobová zařízení nebo hrobky lze provozovateli pohřebiště darovat písemnou darovací smlouvou.

Článek 7 - Podmínky zřízení hrobky, náhrobku, hrobového zařízení

Ke zhotovení hrobky, náhrobku, hrobového zařízení na pohřebišti, nebo úpravě již existujících je oprávněn pouze vlastník nebo jím zmocněná osoba po prokazatelném předchozím souhlasu nájemce hrobového místa a provozovatele pohřebiště za jím stanovených podmínek.

Podmínky ke zřízení hrobového zařízení mimo hrobky určuje provozovatel v rozsahu:

a)	Určí rozměry, tvar hrobového zařízení, případně druh použitého materiálu, minimální hloubku základů, odstupňování hrobového zařízení ve svahovitém terénu, šířku uliček mezi hrobovým zařízením, způsob uložení zeminy a odpadu při zřizování hrobového zařízení, jeho opravách a likvidaci. Jednotlivé díly hrobového zařízení musí být mezi sebou pevně kotveny.
b)	Základy musí být provedeny do nezamrzající hloubky 80 cm, dimenzovány se zřetelem na únosnost půdy a nesmí zasahovat do pohřbívací plochy.
c)	Základy musí odpovídat půdorysným rozměrům díla a podpovrchové hloubce základové spáry, která činí minimálně 80 cm.
d)	Základy památníků, náhrobků nebo stél musí být zhotoveny z dostatečně únosného materiálu, odolného proti působení povětrnosti např. z prostého betonu či železobetonu, kamenného, popř. cihelného zdiva.
e)	Přední a zadní rámy hrobu nebo hrobky musí být v jedné přímce s rámy sousedních hrobů.
f)	Při stavbě na svahovitém terénu musí být hrobové zařízení stejnoměrně odstupňováno.

Při stavbě hrobky je navíc

a)	nutné posoudit okolí plánované stavby (vliv na výsadbu, okolní komunikace, přístup k sousedním hrobovým místům)
b)	vytvořit zadání pro projektovou dokumentaci ke stavbě hrobky (např. tvar hrobky a odvětrávání, typ terénu a půdy, prostoru hrobky pro požadovaný počet rakví, výkopu pro požadovaný počet rakví)
c)	navrhnout materiály a hlavní konstrukční prvky včetně požadavků pro osazení hrobky hrobovým zařízením kamenickou firmou (základové pasy, beton, výztuže, betonové tvárnice)
d)	zhotovit jednoduchý rozpočet stavby (ceny stavebních materiálů a stavebních prací, přesunu hmot)
e)	provést uložení přebytečné zeminy (zajištění oddělení případných lidských ostatků, naložení, odvoz a uložení zeminy na skládku, dodržování hygienických předpisů a opatření)
f)	zhotovit základové pasy včetně dodržení technologických postupů a parametrů pro zvolený materiál stavby
g)	zhotovit stěny, vložit svislé i vodorovné výztuže, zhotovit otvory pro patra, zalít betonem a zhotovit odvodnění
h)	ukončit stavbu (betonový věnec, popř. zhotovení vnitřního zakrytí stropnicemi a následná izolace proti povrchové vodě)
i)	dodržet minimální světlost otvoru pro spuštění rakve s možností opakovaného otevření bez nutnosti demontáže hrobového zařízení
j)	obsypat stěny hrobky, upravit okolní terén
k)	informovat provozovatele pohřebiště o ukončení stavby.

Při provádění prací směřujících ke zhotovení, údržbě, opravám, nebo odstranění věcí na hrobovém místě je vždy třeba předchozího prokazatelného souhlasu nájemce, neprovádí-li tyto práce sám, přičemž je ten, kdo tyto práce provádí povinen činit tak dle pokynů provozovatele pohřebiště, nájemní smlouvy a tohoto Řádu.

V případě, že je místo na pohřebišti určeno ke zřízení hrobky, je nájemce oprávněn zřídit hrobku způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených souhlasem provozovatele ke zřízení hrobky, který je jako příloha nedílnou součástí nájemní smlouvy k předmětnému místu.

V průběhu zhotovování, údržby, oprav, nebo odstraňování hrobky, hrobového zařízení na pohřebišti odpovídá nájemce hrobového místa za udržování pořádku, za skladování potřebného materiálu na místech a způsobem určeným provozovatelem pohřebiště. Odstraňovaný stavební materiál, náhrobky, či jejich části, stejně tak i vykopanou zeminu je nájemce povinen nejpozději před přerušením práce téhož dne odvézt na určené místo skládky a případně uložit do příslušného kontejneru. Při těchto pracích nesmí být cesty a uličky na pohřebišti užívány k jinému účelu než ke komunikačním a nesmí být jejich průchodnost omezována.

Po skončení uvedených prací je nájemce povinen na svůj náklad uvést okolí příslušného hrobového místa a místa, která při práci znečistil, do původního stavu nejpozději do 48 hodin. Ukončení prací je nájemce povinen ohlásit provozovateli pohřebiště a je povinen uhradit náklady spojené s odvozem a likvidací odpadu, včetně odpadu biologicky nebezpečného, vzniklého při pracích na hrobovém místě, pokud tak neučinil na vlastní náklad sám. Spolu s tím nahlásí změny hrobového zařízení, zakládající povinnost změnit, či doplnit předepsanou evidenci. Totéž platí při likvidaci hrobového zařízení včetně základů a stavby hrobky.

Na hrobovém místě lze vysadit strom nebo keř pouze s předchozím písemným povolením provozovatele pohřebiště. Provozovatel může nájemci přikázat odstranění vysazené dřeviny bez jeho souhlasu, případně odstranit takovou výsadbu na náklad nájemce hrobového místa.

Vlastník hrobového zařízení je oprávněn odstranit hrobové zařízení z pohřebiště po předchozím projednání s provozovatelem a nájemcem hrobového místa.

Článek 8 - Ukládání lidských pozůstatků a exhumace lidských ostatků

1.	Otevřít hrob nebo hrobku na pohřebišti, ukládat do nich lidské pozůstatky nebo provádět exhumaci je oprávněn pouze provozovatel pohřebiště nebo provozovatel pohřební služby, který na základě smlouvy s vypravitelem pohřbu hodlá na pohřebišti pohřbít lidské pozůstatky.
2.	Obdobně jako při přijímání lidských pozůstatků k pohřbení provozovatel dbá na to, aby převzetí nezpopelněných lidských ostatků bylo doloženo alespoň úmrtním listem a průvodním dopisem s uvedením, o čí ostatky se jedná, odkud jsou (číslo hrobu a název pohřebiště) a v koho zájmu se exhumace a převoz prováděl (číslo objednávky a smluvní strany); u urny postačí předložit doklad o zpopelnění, který obsahuje údaje shodné s identifikačním štítkem. Tyto dokumenty by měly být podkladem i pro evidenci související s provozováním pohřebiště.
3.	Zpopelněné lidské ostatky je možné uložit na pohřebišti vždy jen se souhlasem nájemce hrobového místa a provozovatele pohřebiště.
4.	V době po úmrtí nájemce, má-li být tento uložen do hrobu, jehož byl nájemcem, zajistí provozovatel úhradu nájemného na dobu tlecí od vypravitele pohřbu nebo jiné zmocněné osoby. Nepožádá-li nikdo o uzavření nájemní smlouvy k předmětnému místu, zůstává toto hrobové místo po tlecí dobu bez nájemce s povinností provozovatele o toto místo pečovat.
5.	Bez ohledu na uplynutí tlecí doby může být s nezpopelněnými i zpopelněnými lidskými ostatky v rámci pohřebiště manipulováno pouze na základě předchozího souhlasu provozovatele pohřebiště.
6.	Nezpopelněné i zpopelněné lidské ostatky mohou být exhumovány, tj. přemístěny nebo převezeny na jiné pohřebiště, pouze na písemnou a odůvodněnou žádost nájemce hrobového místa a nájemce nového hrobového místa na jiném pohřebišti, a to jen s písemným souhlasem provozovatele pohřebiště. Převoz exhumovaných nezpopelněných lidských ostatků na jiné pohřebiště musí být předem objednán u provozovatele pohřební služby a objednávka k žádosti přiložena. Nájemce hrobového místa doloží k žádosti o exhumaci vždy skutečnost úmrtí podle § 22 odst. 2 zákona o pohřebnictví a písemný souhlas osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku. Před exhumací během tlecí doby musí nájemce hrobového místa písemně požádat o souhlas také krajskou hygienickou stanici.
7.	Exhumace nezpopelněných lidských ostatků za účelem jejich zpopelení v krematoriu je zakázáno. Výjimky dle individuální žádosti může podle Čl. 13 schválit pouze provozovatel pohřebiště.
8.	Všechny rakve včetně exhumačních musí být označeny štítkem nejméně se jménem zemřelého, datem narození, datem úmrtí, dnem pohřbu a názvem provádějící pohřební služby.
9.	Rakve, použité pro pohřbívání do země, musí být vyrobeny z takových materiálů, aby ve stanovené tlecí době zetlely spolu s lidskými ostatky. Za zetlelé se považují zbytky rakví (hlavních desek) o maximální velikosti 0,5 m2 držící vcelku. Pro výrobu rakví ukládaných do hrobu, nesmějí být použity díly z nerozložitelných materiálů. Kovový díl (madla rakve apod.) lze použít jen omezeně.
10.	Výplň rakví (vystýlka), transportní vaky vložené do rakví a rubáše mohou být vyrobeny pouze z lehce rozložitelných materiálů jako dřevěné piliny, papír, u vaků rozložitelné plasty a u rubášů látky. Tkanina, ze které je oblečení zemřelého vyrobeno, by měla být nejlépe bez chemických příměsí.
11.	K výrobě rakví a jejich nátěrů nesmí být použity barvy, lepidla a tvrdidla, obsahující složky škodlivých látek.
12.	Milodary vložené do rakve mohou být vyrobeny také pouze ze snadno rozložitelných materiálů.
13.	Pro pohřbívání do hrobek je nutno použít rakve: a) vyrobené z dřevního materiálu s dlouhou trvanlivostí, do které bude umístěna poloviční zinková vložka, nebo b) kovové, nebo c) dle ČSN Rakve.
14.	Maximální rozměry rakví v hrobkách nesmějí překročit délku 2,15 m a šíři 0,85 m.

Článek 9 - Stanovení tlecí doby

1.	V souladu se stanoviskem Okresní hygienické stanice Rychnov nad Kněžnou zn. 3585/219.1/2002 ze dne 2.12.2002 je na základě zákona o pohřebnictví tímto Řádem pro uložení lidských ostatků do hrobů stanovena na pohřebišti tlecí doba v délce 15 let.

Článek 10 - Podmínky pro otevření hrobu nebo hrobky – dohled nad provozovatelem pohřební služby

1.	Pohřební služba, která hodlá na základě smlouvy s vypravitelem pohřbu otevřít hrob nebo hrobku, případně provádět exhumaci, tak může činit jen se souhlasem provozovatele pohřebiště po předložení dokumentů, které si pro účel vyžádá. Provozovatel pohřebiště je oprávněn provádět dozor nad všemi činnostmi, které pohřební služba na pohřebišti provádí.
2.	Výkopové práce související s pohřbením nebo exhumací, otevřením hrobu nebo hrobky smí provádět k tomu dle právních předpisů způsobilý hrobník, u něhož provozovatel pohřebiště ověřil jeho oprávnění a seznámil ho s řádem pohřebiště a místními podmínkami.
3.	Otevření hrobu, u něhož neuplynula tlecí doba od posledního pohřbení, je možné provést jen tehdy, pokud příslušná krajská hygienická stanice povolila manipulaci s nezetlelými lidskými ostatky.
4.	Provozovatel pohřebiště může odmítnout otevření hrobu nebo hrobky, jsou-li k tomu závažné důvody, např. bezprostřední blízkost vzrostlého stromu, u něhož by musely být přerušeny hlavní kořeny (což by vedlo k narušení stability stromu), pokud je pohřebiště a jeho porost v nepříznivém stavu v důsledku vichřic, dešťových srážek, nebo pokrytí povrchu sněhem a ledem.
5.	Rakev s lidskými pozůstatky musí být po uložení do hrobu zasypána zkypřenou zeminou ve výši minimálně 1,2 m.

Článek 11 - Dřeviny a lavičky

1.	Dřeviny lze na pohřebišti vysazovat pouze se souhlasem provozovatele. Jedná se o dřeviny, které by v budoucnu vykazovaly znaky vzrostlých stromů a mohly by způsobovat škody na majetku a ohrožovat bezpečnost návštěvníků.
2.	Dřeviny nesmějí být vysazovány do pohřbívací plochy
3.	Provozovatel může dle svého uvážení a bez souhlasu nájemce odstranit vysazené dřeviny, k jejíž výsadbě nedal souhlas.
4.	Likvidovat vzrostlou zeleň lze jen při dodržení zvláštního předpisu (viz zákon o ochraně přírody a krajiny).
5.	Všechna trvalá zeleň, vysazená na pohřebišti, se stává majetkem provozovatele pohřebiště.
6.	Nájemce ani návštěvník pohřebiště není oprávněn provádět jakékoli zásahy do vzrostlé zeleně bez předchozího souhlasu provozovatel.
7.	Pevné i přenosné lavičky instaluje na pohřebišti provozovatel nebo osoba, které k tomu udělí provozovatel souhlas.
8.	Lavičky mohou užívat všichni návštěvníci pohřebiště.

Článek 12 - Sankce

Porušení tohoto Řádu bude postihováno podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích jako přestupek proti veřejnému pořádku, zvláště pokud fyzická osoba poruší podmínky uložené v tomto Řádu při konání pohřbu nebo pietního aktu.

Přestupku se dopustí také ten, kdo dle zákona o pohřebnictví

a)	v rozporu s § 4 odst. 1 písm. f) zachází s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky na pohřebišti způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti,
b)	v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g) neoprávněně otevře na pohřebišti konečnou rakev s lidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatky,
c)	v rozporu s § 4 odst. 1 písm. h) neoprávněně otevře na pohřebišti hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádí exhumaci,

Za přestupky uvedené výše lze uložit pokutu až do výše 100 000,- Kč ve smyslu § 26 zákona o pohřebnictví

Článek 13 - Ostatní ustanovení

1.	Právní vztahy neupravené tímto řádem, vztahující se k provozování pohřebiště, se řídí zákonem o pohřebnictví.
2.	Pokud se písemný styk provádí doručenkou na adresu nájemce místa na pohřebišti, platí fikce doručení uplynutím posledního dne úložní lhůty u pošty.
3.	Kontrolu dodržování tohoto Řádu provádí pověřený pracovník obce a provozovatel pohřebiště.
4.	Výjimky z Řádu pohřebiště dle individuální žádosti může schválit provozovatel pohřebiště.
5.	. Pokud pohřebiště, nebo jeho část, včetně hrobových zařízení, jsou zapsány v seznamu kulturních památek, nebo se nacházejí na území památkového zájmu, či jsou v seznamu válečných hrobů a pohřebišť vztahují se na péči o ně zvláštní právní předpisy.

Článek 14 - Zrušující ustanovení

Dnem nabytí účinnosti tohoto schváleného Řádu pohřebiště se zrušuje v celém rozsahu Řád veřejného pohřebiště, schválený obcí Trnov dne 25.11.2002.

Článek 15 - Závěrečné ustanovení

1.	Tento řád je účinný prvním dnem kalendářního měsíce následujícím po právní moci souhlasného rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje
2.	Řád veřejného pohřebiště bude vyvěšen na úřední desce Obecního úřadu Trnov po dobu 15-ti dnů a po celou dobu platnosti tohoto řádu na pohřebišti na místě obvyklém a na webových stránkách obce Trnov

V Trnově dne 19.5.2020

Jednací řád zastupitelů

Zastupitelstvo obce Trnov vydává podle ustanovení § 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích tento jednací řád zastupitelstva obce.

Článek 1 - Úvodní ustanovení

1.	Jednací řád zastupitelstva obce upravuje přípravu, svolání, průběh jednání a usnášení při zasedání zastupitelstva obce, jakož i další otázky, způsob kontroly plnění usnesení a zabezpečení plnění úkolů.
2.	V otázkách neupravených tímto jednacím řádem, popř. v dalších otázkách svého jednání se řídí zastupitelstvo obce zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích.

Článek 2 - Pravomoci zastupitelstva obce

Zastupitelstvo obce rozhoduje o všech otázkách a úkolech, které patří do samostatné působnosti obce a jsou vyhrazeny zastupitelstvu obce, v dalších pravomocech samostatné působnost obce, které si zastupitelstvo vyhradilo, mimo pravomoce vyhrazené radě obce.

Článek 3 - Příprava zasedání zastupitelstva obce

1.	Přípravu zasedání zastupitelstva obce organizuje starosta, spolupracuje s radou, výbory, komisemi, členy zastupitelstva, případně i organizacemi, jejichž činnosti se projednávaná problematika dotýká. Starosta může zřídit pracovní komise pro odborné posouzení některých projednávaných záležitostí, nebo si vyžádat posudek nebo stanovisko od dalších orgánů.
2.	Návrhy nebo doporučení k projednávaným záležitostem podávají členové zastupitelstva, rada a výbory předem písemně (např. formou zápisu z jednání výborů), nebo přímo na zasedání zastupitelstva ústně.
3.	Podklady určené pro jednání zastupitelstva obce musí být zpracovány tak, aby umožnily jeho členům komplexně posoudit problematiku a rozhodnout.
4.	Předkladatel odpovídá za to, že předkládaný materiál je v souladu s obecně závaznými právními předpisy a se schváleným rozpočetem obce, pokud jej nenavrhuje změnit.

Článek 4 - Svolání zasedání zastupitelstva obce

1.	Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce.
2.	Zasedání zastupitelstva obce svolává starosta. Obecní úřad informuje občany o místě, době a navrženém pořadu zasedání nejméně 7 dní před jeho konáním vyvěšením na úřední desce a dále způsobem v místě obvyklým.
3.	Starosta je povinen svolat zasedání, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce nebo hejtman kraje. Zasedání se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

Článek 5 - Jednání zastupitelstva obce

1.	Zasedání zastupitelstva obce jsou vždy veřejná.
2.	Zasedání zastupitelstva obce zpravidla řídí starosta, v případě jeho nepřítomnosti místostarosta nebo pověřený člen zastupitelstva obce.
3.	Členové zastupitelstva obce jsou povinni se zúčastnit každého zasedání, svou neúčast omlouvají zásadně předem starostovi. Pozdní příchod nebo dřívější odchod omlouvají u předsedajícího zasedání.
4.	Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení nebo v průběhu jednání poklesne počet přítomných členů zastupitelstva pod tuto hranici, ukončí předsedající zasedání. Náhradní zasedání se koná nejpozději do 15 dnů.
5.	V úvodu předsedající na základě účasti členů zastupitelstva konstatuje, zda je zasedání usnášeníschopné, nechá schválit pořad jednání, podmínky rozpravy, způsob hlasování, nechá zvolit návrhovou komisi, určí zapisovatele a ověřovatele zápisu jednání.
6.	Předsedající uděluje slovo, řídí hlasování, ukončuje a přerušuje zasedání a dbá na to, aby mělo pracovní charakter a věcný průběh.
7.	Nikdo nesmí rušit předsedajícího, ani jiného řečníka, kterému bylo uděleno slovo. Předsedající má však právo slovo odejmout, pokud se řečník odchýlí od projednávaného tématu. Ruší-li někdo zasedání, může být předsedajícím vykázán ze zasedací místnosti.
8.	Právo předkládat návrhy k projednání na zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.
9.	Projednávanou problematiku nejdříve uvede stručným vystoupením předkladatel, pokud jsou projednávána odborná stanoviska, udělí předsedající slovo zástupci příslušného orgánu ještě před zahájením rozpravy.
10.	Do rozpravy k projednávanému bodu se mimo členů zastupitelstva mohou hlásit i přítomní občané. Vystoupení členů zastupitelstva má předsedající právo upřednostnit. Je možno hlásit se do té doby, než předsedající udělí závěrečné slovo předkladateli návrhu nebo rozpravu ukončí.
11.	Zastupitelstvo může svým usnesením stanovit podmínky rozpravy - počet vystoupení, délku trvání příspěvku apod. návrh na ukončení rozpravy může podat každý člen zastupitelstva obce. O tomto návrhu nechá předsedající hlasovat bez jakékoliv rozpravy.

Článek 6 - Příprava usnesení zastupitelstva obce

1.	Návrh usnesení, předkládaný zastupitelstvu obce ke schválení, musí vycházet z obsahu jednání, rozborů a návrhů, z diskuse členů zastupitelstva obce.
2.	Usnesení musí být stručné, adresné, případně se stanovenými termíny a odpovědností za jeho plnění.

Článek 7 - Přijímání usnesení a hlasování

1.	K jednotlivým bodům programu předkládá na základě výsledku rozpravy návrh usnesení zvolená návrhová komise.
2.	Pokud povaha usnesení nebo jiné skutečnosti vyžadují, aby zastupitelstvo obce hlasovalo o jednotlivých bodech navrženého usnesení samostatně, stanoví jejich pořadí pro postupné hlasování předsedající. Schválením jedné varianty se ostatní považují za nepřijaté. Stejně se postupuje při hlasování o více variantách usnesení k jednomu bodu jednání.
3.	Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. O jiné formě hlasování - např. tajnou volbou - se rozhodne hlasováním.
4.	Usnesení je přijato, hlasuje-li pro návrh nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Článek 8 - Dotazy, náměty, připomínky

1.	Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo předkládat návrhy zastupitelstvu obce a dalším orgánům obce, jejichž je členem, vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek obce, statutární orgány příspěvkových organizací, které obec zřídila, nebo zástupce obce v orgánech právnických osob, které obec založila, odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění. Občan obce, který dosáhl věku 18 let a vlastníci nemovitostí mají právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem zastupitelstva.
2.	Dotazy, náměty a připomínky mohou být podávány i v průběhu zasedání.
3.	Člen zastupitelstva, případně zástupce řízené organizace, kterého se dotaz týká, je povinen k problematice podat vysvětlení. Dotazy, orgány obce vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů.
4.	Pokud je vyslovena tazatelem nespokojenost s vyřízením dotazu, o vyřízení rozhodne s konečnou platností zastupitelstvo obce.

Článek 9 - Zápis ze zasedání zastupitelstva

Z průběhu zasedání zastupitelstva musí být vyhotoven zápis obsahující tyto náležitosti:

a)	datum, místo, začátek zasedání
b)	jmenovitý seznam přítomných členů zastupitelstva a počet občanů
c)	kdo jednání řídil, určení zapisovatelé, ověřovatelé zápisu, volba návrhové komise
d)	schválení programu zasedání
e)	výstižné zapsání jednotlivých bodů jednání, ústní nebo písemné připomínky, hlavní myšlenky diskutujících
f)	přehled přijatých usnesení a výsledky hlasování

Zápis musí být pořízen do 10 dnů po skončení zasedání a musí být uložen k nehlédnutí na obecním úřadu.

O námitkách členů zastupitelstva obce k vyhotovenému zápisu rozhodne nejbližší zasedání.

Zápis podepisuje starosta a místostarosta obce a stanovení ověřovatelé.

Souhrn usnesení ze zasedání zastupitelstva obce podepisuje starosta a místostarosta.

Článek 10 - Zabezpečení plnění usnesení a kontrola jejich plnění

1.	Po skončení zasedání zastupitelstva obce zabezpečí starosta prostřednictvím pracovníků obecního úřadu plnění usnesení.
2.	Kontrolu plnění usnesení koordinuje v součinnosti s kontrolním výborem.
3.	Člen zastupitelstva, případně zástupce řízené organizace, kterého se dotaz týká, je povinen k problematice podat vysvětlení. Dotazy, orgány obce vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů.
4.	Kontrolu plnění svých usnesení průběžně provádí členové zastupitelstva obce jako první bod programu následujícího zasedání na základě podkladů, které předkládá starosta, kontrolní výbor ve svém zápise nebo určený člen zastupitelstva.

Článek 11 - Závěrečná ustanovení

1.	Změny, doplňky nebo vydání nového jednacího řádu podléhá schválení zastupitelstvem obce.
2.	Vydáním tohoto Jednacího řádu zastupitelstva obce Trnov se ručí Jednací řád,platný od 1.1.2003.
3.	Jednací řád zastupitelstva obce Trnov nabývá účinnosti dnem 1.10.2007

_________________________________________________________________________

V Trnově dne 17. září 2007

Rychlý kontakt

Obecní úřad Trnov

Adresa:	517 33 Trnov č.p. 32
Tel:	494 662 138
	733 156 491
E-mail:	obec.trnov@post.cz
Starostka:	739 568 533
petra.hartmanova@trnov.cz

Rychlý kontakt

Pobočka České pošty,
s.p. v Trnově

Adresa:	517 33 Trnov č.p. 3
Tel:	954 251 733

Pondělí:	13:00 – 15:30
Úterý:	8:00 – 10:30
Středa:	13:00 – 16:00
Čtvrtek:	8:00 – 10:30
Pátek:	8:00 – 10:30